Lom je či byl povrchovým dolem těžby nerostných surovin. Slovo lom může mít více významů. Může se jednat z geologického hlediska o způsob poškození materiálu. Nebo také o fyzikálně technický jev způsobený opakovaným namáháním nějakého materiálu, tzv. únavový lom. Setkáme se s ním i ve významu lomu světelných paprsků, elektromagnetického vlnění nebo zvukových vln po projití nějakým rozhraním, zde mluvíme o fyzikálním jevu lomu vlnění (světla). Podstatné jméno lom můžeme rozvinout dále. Zlom v životě, zlomení končetin, vazu, věcí, zlomit nad někým hůl, … Nalomení zdraví, důvěry, vztahů… Až neuvěřitelně je toto slovo v životě člověka spojováno s negativním stavem. Některé zlomeniny lze vyléčit, slepit, sešroubovat, jiné již opravit nejde. K zásadnímu zlomu došlo i v naší rodině. Došlo ke zlomu, který nejde napravit. Jediné, co můžeme udělat, je vzpomínat na 20 let prožitých s naší Evčou. V největším zoufalství, kdy jsme se kvůli pandemii nemohli s dcerou ani rozloučit, se objevil nápad, zanechat vzpomínku v lese kousek od domova, ze kterého odešla. Když za námi přišli Vojtovci (naše familiární oslovení rodiny, které si nesmírně vážíme) s nápadem místa, vůbec nám nedošlo, jak příznačné to pro naši situaci je. Kde jinde vzpomínat se zlomeným srdcem než v lomu.
A díky tomu jsme se snažili o lomech v Horním Hanychově, dozvědět něco více. Průvodcem nám byla publikace Jakuba Šreka (2012). Jak uvádí, lomařství a těžba kamene má v Libereckém kraji bohatou tradici. V Liberci se jednalo a jedná zejména o zpracovávání granitové horniny (žuly). Mezi další se jedná o výskyt krystalického vápence (řada lomů nad Pilínkovem a Hlubokou), či cihlářské hlíny (Růžodol I, Horní Růžodol, Rochlice až Vratislavice). V malém množství byly na Liberecku dobývány i čediče (Vesec, Kateřinky a Stráž nad Nisou). A jak uvádí Jakub Šrek v Ročence 2019, ve zcela zanedbatelné míře se jednalo o těžbu kvarcitu (Šrek, 2019).
Těžba kvarcitu je v Liberci a jeho nejbližším okolí poměrně ojedinělá. Kvarcit byl těžen na výrobu stavebního kamene a štěrku pro místní výstavbu. Kvarcity neboli křemence Ještědu jsou velmi pevné, odolné a trvanlivé horniny. Budují vlastní vrchol Ještědu, který se zvětráváním jakoby vyloupl z méně odolných hornin (např. břidlic a vápenců), a tvoří tak jednu z nejvýznamnějších krajinných dominant celých severních Čech velmi výrazného tvaru. Křemencová je celá řada výrazných nápadně ostrých skal a skalních hradeb v okolí. Ty jsou výrazné i díky své převážně velmi světlé barvě. K nejznámějším skalním útvarům patří Vířivé kameny, Krejčík, Dánské kameny, Důlní skály, Kamenná vrata, Červený kámen.
V těsném okolí Ještědu byl kvarcit dobýván ve dvou malých lomech, které patřily ke Clam-Galassovu panství. Jakub Šrek je ve svém textu označuje názvy „Lom Malý Ještěd“ a „Lom Kozí paseka“. Lom Malý Ještěd byl založen u úpatí skály stejného jména cca 300 m severně od dolní stanice lanové dráhy na Ještěd. Stopy po těžbě kamene jsou zde vidět již málo. Nicméně lze předpokládat, že těžba byla zdrojem suroviny pro výstavbu silnice z Hanychova přes Výpřež do Křižan v letech 1863–1867. Druhý zmiňovaný lom Kozí paseka je již zarostlý a leží asi 200 m od silnice vedoucí na Výpřež v jeho horní části. Tento lom byl otevřen později než lom Malý Ještěd, a to až roku 1937 při úpravě této silnice. Kvarcit byl dále významnou surovinou při výstavbě horského hotelu Ještěd arch. Karla Hubáčka v letech 1966 až 1973. „Kvarcit byl použit v opěrných zdech příjezdové komunikace, na plochách sousedících se stavbou, na vyhlídkové plošině nad nádržemi na naftu (včetně zdí), v přístavbě zimního vstupu a po obvodu vlastního hotelu/vysílače“ (Šrek, 2019, s. 77). Ještědský kvarcit není z lomařského hlediska pro Liberecko významnou horninou, ale lze souhlasit s Jakubem Šrekem, že jeho využití pro výstavbu horského hotelu Ještěd jej staví do zcela jiného světla významnosti.
V zapomenuté části lomu pod Malým Ještědem, najdete na skále ve stínu smrků mosaznou tabulku s květem, který býval grafikou a vznikl z rytiny, kterou naše Evka vytvořila. Pomníček najdete na skále u vstupu do lomu poblíž modré turistické stezky na Ještěd na souřadnicích 50.7382261N, 15.0005181E.
Zdroje:
Šrek, Jakub. 2012. Žulové lomy Liberecka a Jablonecka. Liberec: Petr Polda. ISBN 978-80-903056-4-9.
Šrek, Jakub. 2019. Ještědské kvarcitové kamenolomy. Ročenka, 2019, s. 72–81. ISBN 978-80-87095-24-9.