Lavírování akvarelem

Zadání: Namalovat technikou lavírování téma pravěkého moře. Pojmenování výtvarné techniky lavírování pochází z latinského „lavare“, v překladu „mýt“. Výsledkem je hladký povrch, který v ideálním případě nevykazuje známky použití štětce a je poloprůhledný. Opakem lavírování je technika suchého štětce.

Poznámky/doporučení:

Podstatou je ZAPOUŠTĚNÍ (tvrdé linky na suchém a měkké linky na mokrém povrchu).
Je to o DETAILNĚJŠÍ PRÁCI.
PROSTÍNOVÁNÍ v kresbě provádíme šrafurou, perokresbou. V akvarelu to řešíme barvou.
SKVRNY v akvarelu jsou fajn, jsou typické obzvláště pro metodu LAVÍROVÁNÍ.
Lze pracovat i s KLOVATINOU (krakelování), napůl ředěné vodou.
Dojmu písku ve vodě (moře) lze ale docílit SOLÍ nasypanou do mokrého akvarelu.
Štětec by měl být PLNÝ VODY a jen na špičku dát barvu a pak položením štětce vytváříme zajímavé plochy.
Vhodnější je použít MENŠÍ množství barev a pohrát si s plochami.
Formát A3, byl použit za tepla lisovaný papír 300 g/m², 100% bavlna.

Postup

Nejprve to bylo o přemýšlení nad námětem a hledání referencí v časopisech, na internetu k tématu pravěkého moře. Následně byly realizovány návrhy kreseb, např. pohled do moře jako do akvária na kraji nějakého útesu, následně téma upraveno na pozůstatky pravěkého moře v současnosti, na ŽIVOUCÍ FOSÍLIE, jak lze nazvat OSTROREPA AMERICKÉHO. Při přemýšlení nad kompozicí obrázku bylo možné si vyzkoušet:

metodu soli do mokré akvarelové barvy;
výběr barvy (za základní byly zvoleny tři, ze kterých byly namíchané ostatní, tj. akvarelové barvy LUKAS v tubě, žlutá okr (1406), magenta (1416), základní/primární modrá (1428);
zakrytí míst pro uchování původní barvy papíru pomocí maskovací hmoty LUKAS. Viz obrázky 1 až 3.

Následně byl vytvořen hrubý nákres, kdy výraznost tužky byla stažena plastickou gumou. Vybraná místa byla zakryta maskovací hmotou. Po zaschnutí hmoty byla čtvrtka postupně namáčena velkým štětcem (plochy tvarů a okolí) a do toho byly vpouštěny barvy. Ještě mokrá barva byla posolena v různé hustotě. Po zaschnutí, byla odstraněna sůl a sloupána maskovací hmota. Následně byly dokončeny detaily (obrázky 3 až 6). Na úplný závěr byla v levé části obrázku podtržena tmavá místa černou konturou (obrázek 7).