Eva Rydvalová 2016/2017
Přátelé, drazí čtenáři, tento text byste si měli přečíst. Všichni vzdělaní lidé totiž čtou mé články. Obecně všichni lidé by měli číst. Nezáleží na tom, co čtete. Můžete číst například historickou knihu nepodloženou historickými událostmi. A jak si takhle čtete, tak dostanete hlad. Jdete se najíst do nejbližší vegetariánské restaurace. Proč vegetariánské? Protože zelenina je zdravá a v podstatě už bychom nic jiného ani jíst neměli. Tuhle informaci jste si samozřejmě přečetli hned ráno v jednom velmi inteligentním časopise, nazvaným „Zdravý Je Múj Život“. Sice vám přišlo, že v časopise se vyskytovalo několik gramatických blábolů už v nadpisu, ale to nevadí. Dnes jste něco četli, patříte mezi vzdělané lidi.
Objednáváte si salát a naproti vám se ozve skřehotavým hlasem: „Za socialismu jsme se tu všichni měli líp.“ Praví jakási starší paní a pokračuje: „Všichni jsme měli práci, všechno bylo jednoduší.“ Poté dál drmolí ještě něco o tom, že dnešní mládež si neumí užívat a jsou furt na těch mobilech a internetech. Co uděláte? Navážete rozumnou diskuzí? Navrhnete pár argumentů, proč s ní nesouhlasíte? Ne. Je to starší dáma. Starší osoby by se měly poslouchat. Mají více zkušeností, více toho zažily a vůbec mají vždy pravdu. Tak jen přikyvujete. Poté odcházíte předčasně, jelikož jste snědli až příliš mnoho salátu a je vám špatně. Ale při odchodu si ještě nezapomenete půjčit od Franty peníze na dýško za oběd. Protože velká dýška by se měla dávat. Pak jedete tramvají domů a samozřejmě pustíte staršího pána si sednout. Vám je úplně špatně a on je evidentně v dobré kondici. Na tom ale nezáleží, starší lidé se vždy mají v MHD pouštět sednout. Dorazíte naprosto vyčerpáni domů.
Poté usínáte s pocitem, že jste dnes udělali vše, jak jste měli. Vyslechli jste všechny rady včetně té, že si máte přičíst tento text a je vám to úplně k ničemu. Je vám špatně, dlužíte peníze, stále vás bolí žaludek po salátu a máte pocit neschopnosti a nezvladatelnosti života.
Anebo si tenhle článek číst nemusíte. Protože není publikace jako publikace. Protože máte svoji vlastní hlavu a alespoň pro jednou byste ji mohli použít a neřídit se jen tím, co vám radí ostatní.
